Richard Jan Müller alias. Fuzzy2102 - skládání hudby a hraní s kapelou je můj život



novinka 12.09.2017, martin

Naše otázky dnes směřují na perspektivního zpěváka a autora nádherných skladeb zvěčněných v albech Moonpop a Moonfactory .

Od kdy se věnujete hudbě? Co Vás k ní přivedlo?

No, odpovím takovým tím trapným obvyklým klišé, že mě hudba obklopovala už od mala. Ale ona je to fakt asi i pravda. Stále kolem mě něco hrálo, rádio-pamatuji si Olympic..,, gramec-Hegerová a někdo zpíval, nebo na něco hrál… myslím tedy z naší rodiny. Do hudebky (zušky) jsem chodil asi od 6 na přípravku, pak hra na nástroje jako trubka, kytara a později trochu i na další nástroje (klavír, flétna...). Ale zásadní vliv na můj hudební vkus v dětství měl asi můj starší brácha, který měl doma kytaru jako první.

Čemu se v současnosti věnujete více, dráze učitele, nebo už jen hudbě? Co Vás více baví?

Učitelství mě živí…a do jistý míry i (někdy☺) baví. Učím hudbu a tím co o ní víte, říkáte můžete docela hodně ovlivnit vkus , kreativitu… Myslím, že to jak to u nás vypadá s hudebním vkusem, je do značný míry dáno výchovou. To znamená rodinou, školou a pak tím celkovým kulturním prostředím, tedy hlavně médii. A to je, myslím, teď dost smutný, nebo se mýlím? Upřímně, skládání, vymýšlení mé hudby a textů, hraní s kapelou, to je můj život. Při vší úctě k učitelství, tohle mě naplňuje a baví víc.

V minulosti jste prošel řadou kapel. Na kterou z nich nejraději vzpomínáte a proč?

To je těžké takhle jednoznačně říct. Mě bavily všechny kapely, ve kterých jsem hrál a každá mi dala něco nového. Z minulosti pro můj muzikantský vývoj bylo zásadní mé působení v kapelách Bratrstvo (Brno), Berlín (Brno) a spolupráce s Petrem Mukem na jeho prvním sólovém albu. Ty ostatní kapely mě ale zase víc naplňovaly po té kamarádské a lidské stránce.

Co nejvíce ovlivnilo Vaši současnou tvorbu?

Trochu se posluchačsky teď vracím zpět. Mám moc rád zvuk britských kytarových kapel, britpopu 80., 90. let a české texty (když jsou o něčem). A také mě baví synthie pop raných osmdesátek jako byly první alba od new romance kapel typu Duran Duran, Depeche Mode, New Order, Tears for Fears nebo Visage. V melodičnosti, ale i té zvukové hutnosti a přímočarosti jsou ty synthie osmdesátky myslím nadčasové. Vedle toho mě ale vždycky bavili i písničkáři jako Jeff Buckley nebo Beck Hanson.

Aktuálně působíte pouze v kapele The Partisan a jako Fuzzy2102, nebo ještě někde jinde?

Ne, jsou to nyní opravdu mé hlavní hudební aktivity. The Partisan je jednoduchá přímočará indierocková kytarovka ve srovnání s Fuzzy2102, který je proaranžovanější , vstřebává různé hudební vlivy a je i trochu písničkářský.

Co vlastně znamená Fuzzy2102?

Jméno Fuzzy2102, jsem částečně odvodil od legendární efektu ´60 fuzzu, který proslavil Hendrix, Stones, Clapton. Baví mě ovšem ten význam „zkreslení“, na žádnou retro hudební atmosféru hippie nenavazuji. A to číslo pro mě v mém životě představuje něco velmi osobního. Zkrátka vystupovat pod jménem Richard Müller by byl asi trochu problém☺.

Jak Váš předchozí album Moonpop, tak i singly z minulého roku zaznamenaly velký úspěch. V čem vidíte recept na úspěch v oblasti hudby?

Nevím přesně čím myslíte velký úspěch, ale reakce kritiky i posluchačů byly pozitivní, to je pravda.. Nicméně o nějakém průlomu do médií, nebo komerčním boomu se moc mluvit nedá.
Recept neznám..kdybych ho znal, určitě bych jednal podle něj a byl bych asi mnohem úspěšnější☺. A asi nejvíc důležité je opravdu si najít svou vlastní cestu a způsob vyjádření, nebát se být maximálně osobní a emotivní a jít v tom až nadoraz..aby to v téhle emotivně trochu otupělé době lidi prostě trklo a zasáhlo. Jinak si ničeho nevšimnou a je to vše jen jakási vata a zvuková kulisa kolem nás. Tak bych nechtěl, aby posluchači mou hudbu vnímali. Myslím a věřím, že text a slova jsou i dnes moc důležitý..zvlášť když používám češtinu. Nejsou to básně, ale 3 minutové miniatury třeba s nějakým příběhem, nebo osobním sdělením, které musím do toho malého prostoru nějak poskládat.



Jak byste charakterizoval Vaše nové album Moonfactory?

Moonfactory vychází nyní v září u Červeného koně. To „moon“ je návaznost na určitou hudební zasněnost první desky (Moonpop) a „factory“ je zase hold skvělému britskému vydavatelství 80. let Factory Records, které podporovalo úžasné kapely jako Joy Division, New Order nebo Happy Mondays. To je ten vliv o kterém jsem mluvil. Texty jsou opět docela osobní a nerad bych dával návod jak je chápat.

Máte stejné jméno jako slovenský Richard Müller? Ovlivnila Vás nějak tato shoda?

Ne, nijak mě asi hudebně neovlivnila. Spíše si myslím, že je to poněkud nešťastná shoda jmen, která mě i vedla k tomu, abych si našel nějakou jinou značku, pod kterou budu dělat svoje písničky. Taky na Ose a Intergramu to způsobilo malé zmatky☺. To je prostě jako kdyby tady v Čechách byl další zpěvák se jménem Karel Gott, pro slováky je to stejný národní fenomén a idol. Hudbu ale dělá určitě dobrou.

Co byste vzkázal návštěvníkům portálu CSMUSIC?

Podporujte českou původní hudbu tím že budete chodit na koncerty a kupovat ji, buďte ale náročnější a méně konzervativnější v jejím výběru. To je jediná šance jak změnit věci v hudbě u nás k lepšímu.

Ohledně mé muziky bych chtěl čtenářům vzkázat, jestli vás mé názory zaujaly, mrkněte se prosím na moje weby, poslechněte si mé písničky, pošlete like, kupte si CD a přijďte na koncerty. Moc bych si toho považoval. Všechny srdečně zvu a přeji jen vše dobré.