Malostranská beseda
Praha , Malostranské náměstí 35/21
Malostranská beseda respektive bývalá Malostranská radnice je pozdně renesanční budova v Praze 1, která se nachází na Malostranském náměstí č. 21 v centru Malé Strany. Bývalá radniční budova dnes slouží již po mnoho let coby společenský klub a koncertní sál. Jedná se o jedno z kulturních center Malé Strany, které se nachází, mimo jiné, též na hlavní turistické trase procházející starou Prahou od Prašné brány přes Staroměstského náměstí přes Karlův most na Malou Stranu a odtud pak dále na Pražský hrad.
V roce 1257 založil Přemysl Otakar II. pod Pražským hradem Nové Město pražské. Vyhnal původní české obyvatelstvo a přivedl sem německé kolonisty. Když Karel IV. založil své velkolepé Nové Město pražské, přejmenovali to původní na Menší Město, později na Malou Stranu. Původně se zástupci města scházeli v původním kostele sv. Mikuláše, později si postavili radnici uprostřed rynku, kterou dokládá první zpráva z r. 1407. Tu zničili nenávratně i s městskými knihami o 12 let později královští žoldnéři během husitských bouří. Další malostranská radnice, tzv. stará vznikla v domě, který město získalo z odkazu písaře Václava z Bítova, rovněž na Malostranském náměstí č. 2. Zde byla radnice až do r. 1478. Z té doby jsou ve dvoře dodnes zachována dvě vězení z doby gotické a v pozadí dvora zbytky malostranské hradební věže z doby Přemysla Otakara II.
V roce 1478 koupili malostranští od Jana Tovačovského z Cimburka pozemek ve východním rohu náměstí a dnešní Letenské ulice a postavili zde novou radniční budovu s rozlehlou pozdně gotickou síní. Zde zasedalo 11 radních s purkmistrem, císařským rychtářem a písařem a rozhodovalo o správě města, trestních a civilních kauzách, záležitostech sirotčích a dalších. Budova je památná tzv. českou konfesí, která zde byla sepsána v roce 1575: byly to články sestavené českou nekatolickou opozicí jako podklad pro jednání o uzákonění náboženské svobody. Na domě je umístěna bronzová pamětní deska o této události. Tato tzv. nová malostranská radnice byla kdysi stavebním klenotem města. Na Sadelerově rytině z r. 1606 je vedle nárožní dvoupatrové věže zachycena i jednopatrová část s loubím. Do dnešní pozdně renesanční podoby byla přestavěna v letech 1617 stavitelem a kameníkem Janem Campionem Bossim podle návrhu Giovanni Maria Filippiho. Přestavbou ve stylu pozdní renesance a manýrismu se měla radnice vyrovnat okolním rychle rostoucím reprezentativním objektům. Švédská vojska přinesla v r. 1648 zkázu celé Malé Straně a sotva dostavěný dům vydrancovala. V podloubí je zachovaný portál se znakem z r. 1660, kdy dům raně barokně upravoval Vilém Oppenried. Dnešní vzhled je z doby kolem r. 1820, kdy při úpravách stavitelem Josefem Kaurou byly odstraněny původní štíty a tři věže. Fasáda do Letenské ulice však zůstala v původní podobě. Radnice sloužila až do r. 1784, kdy byla sloučena všechna čtyři pražská města, Staré a Nové Město, Hradčany a Malá Strana. Tehdy byla správa sloučených měst přenesena na Staroměstskou radnici. S ní byly odsud z Malostranské radnice přeneseny i intarzované dveře z roku 1619 do Staroměstské radnice, kde jsou dodnes ve známém portálu s nápisem Senatus. V letech 1784 byla budova Malostranské radnice přestavěna na sídlo fiskálního úřadu, berního archívu a politického vězení. Při přestavbách v 19. st. byl původní ráz dosti znehodnocen. V roce 1868 zde vznikla Malostranská beseda, která s bohatou škálou kulturních aktivit působí až do současnosti.
Od r. 2006 do prosince roku 2009 byla budova v rekonstrukci. V září 2008 byly po 180 letech na věže osazeny 3 báně (věrné repliky původních). Vzhled budovy tak nyní respektuje původní podobu ze 17. století. Výška největší báně je 6,5 m.
V roce 1257 založil Přemysl Otakar II. pod Pražským hradem Nové Město pražské. Vyhnal původní české obyvatelstvo a přivedl sem německé kolonisty. Když Karel IV. založil své velkolepé Nové Město pražské, přejmenovali to původní na Menší Město, později na Malou Stranu. Původně se zástupci města scházeli v původním kostele sv. Mikuláše, později si postavili radnici uprostřed rynku, kterou dokládá první zpráva z r. 1407. Tu zničili nenávratně i s městskými knihami o 12 let později královští žoldnéři během husitských bouří. Další malostranská radnice, tzv. stará vznikla v domě, který město získalo z odkazu písaře Václava z Bítova, rovněž na Malostranském náměstí č. 2. Zde byla radnice až do r. 1478. Z té doby jsou ve dvoře dodnes zachována dvě vězení z doby gotické a v pozadí dvora zbytky malostranské hradební věže z doby Přemysla Otakara II.
V roce 1478 koupili malostranští od Jana Tovačovského z Cimburka pozemek ve východním rohu náměstí a dnešní Letenské ulice a postavili zde novou radniční budovu s rozlehlou pozdně gotickou síní. Zde zasedalo 11 radních s purkmistrem, císařským rychtářem a písařem a rozhodovalo o správě města, trestních a civilních kauzách, záležitostech sirotčích a dalších. Budova je památná tzv. českou konfesí, která zde byla sepsána v roce 1575: byly to články sestavené českou nekatolickou opozicí jako podklad pro jednání o uzákonění náboženské svobody. Na domě je umístěna bronzová pamětní deska o této události. Tato tzv. nová malostranská radnice byla kdysi stavebním klenotem města. Na Sadelerově rytině z r. 1606 je vedle nárožní dvoupatrové věže zachycena i jednopatrová část s loubím. Do dnešní pozdně renesanční podoby byla přestavěna v letech 1617 stavitelem a kameníkem Janem Campionem Bossim podle návrhu Giovanni Maria Filippiho. Přestavbou ve stylu pozdní renesance a manýrismu se měla radnice vyrovnat okolním rychle rostoucím reprezentativním objektům. Švédská vojska přinesla v r. 1648 zkázu celé Malé Straně a sotva dostavěný dům vydrancovala. V podloubí je zachovaný portál se znakem z r. 1660, kdy dům raně barokně upravoval Vilém Oppenried. Dnešní vzhled je z doby kolem r. 1820, kdy při úpravách stavitelem Josefem Kaurou byly odstraněny původní štíty a tři věže. Fasáda do Letenské ulice však zůstala v původní podobě. Radnice sloužila až do r. 1784, kdy byla sloučena všechna čtyři pražská města, Staré a Nové Město, Hradčany a Malá Strana. Tehdy byla správa sloučených měst přenesena na Staroměstskou radnici. S ní byly odsud z Malostranské radnice přeneseny i intarzované dveře z roku 1619 do Staroměstské radnice, kde jsou dodnes ve známém portálu s nápisem Senatus. V letech 1784 byla budova Malostranské radnice přestavěna na sídlo fiskálního úřadu, berního archívu a politického vězení. Při přestavbách v 19. st. byl původní ráz dosti znehodnocen. V roce 1868 zde vznikla Malostranská beseda, která s bohatou škálou kulturních aktivit působí až do současnosti.
Od r. 2006 do prosince roku 2009 byla budova v rekonstrukci. V září 2008 byly po 180 letech na věže osazeny 3 báně (věrné repliky původních). Vzhled budovy tak nyní respektuje původní podobu ze 17. století. Výška největší báně je 6,5 m.