Kapela Drť vydává debutové album Puntičkár. Zhudebnění a přebásnění výroků ex-šéfa StB Alojze Lorence je věnované obětím perzekucí, represí a vražd komunistického režimu.



novinka 26.05.2020, martin

Čerstvou albovou novinkou vydavatelství festivalu Pohoda se stal debut slovensko-maďarské kapely Drť s názvem Puntičkár. Ta je věnována obětím perzekucí, represí a vražd komunistického režimu. Autorem projektu je hudební skladatel a saxofonista Miroslav Tóth, známý mj. i díky spolupráci s Kronos Quartet. Dalšími členy kapely jsou hudebníci Lucia Chuťková, Marek Buranovský (Vojdi), Márton Csernovszky (The Best Bad Trip), Áron Porteleki (Thisnis, Dorota) a Michal Kaščák (Bez ladu a skladu). Písně, o jejichž stylizaci se postaral Marek Kundlák, vznikly zhudebněním výroků bývalého šéfa STB Alojze Lorence.



Poslední šéf StB Alojz Lorenc poskytl v roce 2014 deníku SME rozhovor, ve kterém hovořil o svém působení ve vedení státní bezpečnosti koncem osmdesátých let, stejně jako o životě po Sametové revoluci, kdy nastoupil do investiční skupiny PENTA na pozici ředitele firemních rizik (jejich spolupráce pokračuje dodnes). Lorencův příběh je jedním z příkladů transformace společnosti z období totality do dnešních dní. Výroky někdejšího člena tajné bezpečnosti (a kryptologa) se stávají nástrojem přizpůsobování a znejasňování činů komunistického režimu, který pronásledoval a krutě trestal své odpůrce – z nichž mnozí za svoje odvážné postoje zaplatili životem. Ve světle této historické paralely vyznívají Lorencovy výroky ze vzpomínaného rozhovoru mimořádně cynicky.

Autor hudby Miroslav Tóth k albu uvedl: „V první řadě si sám uvedomuji, že zatímco já v dnešní době demokracie komentuji výroky generála STB, tak před rokem 1989 byli mnozí lidé, kteří se režimu postavili, pronásledováni nebo dokonce za svoje postoje zabiti. Jejich příběhy dodnes dostatečně neznáme. Jenže stále žijí jejich rodiny a pozůstalí. Myslíme hlavně na ně a až potom na generála. Puntičkár je prvním dílem malého příspěvku k pochopení dějin zamlžování.“

Obal alba vytvořila grafička Teraza Maco. Vyobrazený portrét psa s náhubkem je reminiscencí události ze srpna roku 1986, kdy vlčáci pohraniční stráže na slovensko-rakouské hranici roztrhali mladého klarinetistu a studenta Hartmuta Tautza.