Z kořenů táborské scény roste Moronga, debutové album přichází letos na podzim
10.11.2025:
Kapela Moronga vydává své debutové eponymní album. Trio vzniklo v polovině roku 2022 v Táboře, městě, které je už několik dekád výrazným bodem na mapě české alternativní hudby. Moronga tvoří Tomáš Bílý (zpěv, kytara, synth, sampler, loops), Jaroslav Zeman (baskytara, synth) a David Koukal (bicí), tedy bývalí členové kapel Waawe, C, Blank a Please The Trees, z nichž především první tři patřily k tzv. táborské scéně, jednomu z nejživějších hudebních společenství české nezávislé kultury přelomu tisíciletí.
„Samotné nás překvapilo, že to došlo až do stádia, kdy máme nahranou desku,“ říká o kapele frontman Tomáš Bílý. „Původní plán byl jenom najít si prostor, kam si dáme nástroje a kde si budeme moct spolu občas zahrát. Neměli jsme ani žádné ambice a očekávání. Já sám jsem ani neměl výraznou touhu být zase v kapele. Toho jsem si vrchovatě užil ve Waawe a Céčkách. Doma jsem tvořil nějakou elektroniku v počítači a chodil si jen tak pro sebe hrát na kytaru do zkušebny na Cestu k Chrisovi Rankinovi, baskytaristovi známého dua Sabot, s tím, že si to jednou nahraji a něco z toho třeba pošlu do světa. Moronga mi v pozitivním slova smyslu všechny tyto plány zhatila. Nečekali jsme, jak nám to po pár prvotních zkouškách začne růst tak pěkně pod rukama. Úplně nás to pohltilo.“
Jaroslav Zeman se v nové kapele přesunul z dechových nástrojů na basu, na kterou předtím nikdy nehrál, a David Koukal se po letech znovu vrátil k bicím. „Najednou jsme zjistili, že si pořád hudebně rozumíme, ohromně nás to baví a nejsme ničím svázáni,“ dodává Bílý.
Deska Moronga vznikala v průběhu jara až podzimu 2025. Základní nahrávky pořídil Michal Steinz ve Woodland Studiu v Táboře na jaře. Další overduby kapela zaznamenala na Cestě v Táboře a v domácím studiu v Pikově, finální mix a mastering pak vznikl v Golden Hive Studiu v Praze pod rukama Michala “Amáka” Šťastného během srpna až října.
Na nahrávce se objevují i hosté, kteří dodávají jednotlivým skladbám specifickou barvu a hloubku, Radim Stolina rozvíjí úvodní Liminality svými kongy, Aneta Bílá přináší do Můj vaz vokální protipól a Marek Jaroš obohacuje Replikanta syntezátorovým motivem.
Album obsahuje devět skladeb: Liminality, Můj vaz, Replikant, Panoptikum, Požadavek doby, V kraji, Chybné úkony, Tady a teď a Vlastní proutí. Hudbu složila kapela Moronga, texty napsal Tomáš Bílý, který stojí také za designem obalu.
Kapela ve svém zvuku navazuje na tradici táborské scény, zároveň však vykračuje do nových, neprobádaných teritorií. Nahrávka je rozmanitá a neupíná se k žádné žánrové škatulce. A právě tato neukotvenost může být pro posluchače jak výhodou i výzvou. Deska představuje především záznam vývoje a znovunalezené hudební chemie mezi členy kapely, je jakýmsi shrnutím za první dvě léta společného fungování v období 2022–2024. Vznikala spíš organicky než s jasným stylovým záměrem: kapela nechávala nápady volně růst a rozvíjela jen ty, které jí dávaly smysl.
Výraznou změnou oproti minulým projektům jsou české texty Tomáše Bílého. „Zpíváním v češtině jsem si chtěl trochu víc stoupnout do sebe, už jsem se nechtěl schovávat za angličtinu. Nemám pocit, že bych jí nějak extra ovládal. Příklon k češtině mi navíc umožnil psát některé texty přímo na muziku a ne jen již napsané texty „naroubovat“ na hudbu. Češtiny jsem se dříve obával, ale zároveň si přál to jednou zkusit. Dnes už mi to přijde přirozené. A je to pro mě zároveň daleko víc kreativní záležitost. Užívám si to.“
Kapela svou aktuální tvorbu představí i naživo. 22. listopadu vystoupí v Recykle Clubu v Táboře společně s Planetami a 13. prosince se představí v českobudějovickém Výměníku 1 po boku kapely Katastr. „Desku jsme dělali především pro sebe,“ uzavírá Bílý. „Ale pokud si v ní někdo najde něco vlastního, tím líp.“
„Samotné nás překvapilo, že to došlo až do stádia, kdy máme nahranou desku,“ říká o kapele frontman Tomáš Bílý. „Původní plán byl jenom najít si prostor, kam si dáme nástroje a kde si budeme moct spolu občas zahrát. Neměli jsme ani žádné ambice a očekávání. Já sám jsem ani neměl výraznou touhu být zase v kapele. Toho jsem si vrchovatě užil ve Waawe a Céčkách. Doma jsem tvořil nějakou elektroniku v počítači a chodil si jen tak pro sebe hrát na kytaru do zkušebny na Cestu k Chrisovi Rankinovi, baskytaristovi známého dua Sabot, s tím, že si to jednou nahraji a něco z toho třeba pošlu do světa. Moronga mi v pozitivním slova smyslu všechny tyto plány zhatila. Nečekali jsme, jak nám to po pár prvotních zkouškách začne růst tak pěkně pod rukama. Úplně nás to pohltilo.“
Jaroslav Zeman se v nové kapele přesunul z dechových nástrojů na basu, na kterou předtím nikdy nehrál, a David Koukal se po letech znovu vrátil k bicím. „Najednou jsme zjistili, že si pořád hudebně rozumíme, ohromně nás to baví a nejsme ničím svázáni,“ dodává Bílý.
Deska Moronga vznikala v průběhu jara až podzimu 2025. Základní nahrávky pořídil Michal Steinz ve Woodland Studiu v Táboře na jaře. Další overduby kapela zaznamenala na Cestě v Táboře a v domácím studiu v Pikově, finální mix a mastering pak vznikl v Golden Hive Studiu v Praze pod rukama Michala “Amáka” Šťastného během srpna až října.
Na nahrávce se objevují i hosté, kteří dodávají jednotlivým skladbám specifickou barvu a hloubku, Radim Stolina rozvíjí úvodní Liminality svými kongy, Aneta Bílá přináší do Můj vaz vokální protipól a Marek Jaroš obohacuje Replikanta syntezátorovým motivem.
Album obsahuje devět skladeb: Liminality, Můj vaz, Replikant, Panoptikum, Požadavek doby, V kraji, Chybné úkony, Tady a teď a Vlastní proutí. Hudbu složila kapela Moronga, texty napsal Tomáš Bílý, který stojí také za designem obalu.
Kapela ve svém zvuku navazuje na tradici táborské scény, zároveň však vykračuje do nových, neprobádaných teritorií. Nahrávka je rozmanitá a neupíná se k žádné žánrové škatulce. A právě tato neukotvenost může být pro posluchače jak výhodou i výzvou. Deska představuje především záznam vývoje a znovunalezené hudební chemie mezi členy kapely, je jakýmsi shrnutím za první dvě léta společného fungování v období 2022–2024. Vznikala spíš organicky než s jasným stylovým záměrem: kapela nechávala nápady volně růst a rozvíjela jen ty, které jí dávaly smysl.
Výraznou změnou oproti minulým projektům jsou české texty Tomáše Bílého. „Zpíváním v češtině jsem si chtěl trochu víc stoupnout do sebe, už jsem se nechtěl schovávat za angličtinu. Nemám pocit, že bych jí nějak extra ovládal. Příklon k češtině mi navíc umožnil psát některé texty přímo na muziku a ne jen již napsané texty „naroubovat“ na hudbu. Češtiny jsem se dříve obával, ale zároveň si přál to jednou zkusit. Dnes už mi to přijde přirozené. A je to pro mě zároveň daleko víc kreativní záležitost. Užívám si to.“
Kapela svou aktuální tvorbu představí i naživo. 22. listopadu vystoupí v Recykle Clubu v Táboře společně s Planetami a 13. prosince se představí v českobudějovickém Výměníku 1 po boku kapely Katastr. „Desku jsme dělali především pro sebe,“ uzavírá Bílý. „Ale pokud si v ní někdo najde něco vlastního, tím líp.“