Touha a pláč Folk Pop

Oba to známe, prázdnej byt,
dávno už není o čem snít,
v rovnici samé neznámé
a my pořád hledáme sílu zůstat či odejít.

Až přejde touha a pláč,
budu doufat, že mě ještě znáš,
ve starym křesle, kde dávno nesedáš,
i kdyby v létě padal sníh, pálilo slunce po nocích,
ve starym křesle svět zůsta l jako dřív.
Do mraků měsíc schoval tvář,
vášeň se mění v kalendář,
někdy je málo míň než nic
a někdy nezbývá co říct,
jen sebrat drobný po kapsách.

Až přejde touha a pláč,
budu doufat, že mě ještě znáš,
ve starym křesle, kde dávno nesedáš,
i kdyby v létě padal sníh, pálilo slunce po nocích,
ve starym křesle svět zůstal jako dřív.

Až přejde touha a pláč,
budu doufat, že mě ještě znáš,
ve starym křesle, kde dávno nesedáš,
i kdyby v létě padal sníh, pálilo slunce po nocích,
ve starym křesle svět zůstal jako dřív,
ve starym křesle svět zůstal jako dřív.