Tak jdem dál 2025 Heavy Metal

Těžko se vstává, všechno bolí ňák víc
a někdy fakt nevim, co sem vlastně chtěl říct,
vobčas mám problém, kde sem zas v noci byl
a ráno si přeju, abych se nenarodil.

Místo na výdrž vsázím na techniku,
už se těším na 100 let Olympicu
a někdy v noci, když nemůžu spát,
mám divnej pocit, že bych se možná měl bát.
Časy se mění, to se prostě stává
a lidi některý skoro nepoznávám
a ty, co se zdáli, že jsou nesmrtelný, umíraj.

Tak jdem, jdem, jdem, dokud ještě můžem,
tak jdem, jdem, jdem, až tam, kam to půjde,
dneska to klidně může už bejt naposled.

Někdy si říkám, kolik zbejvá mi let,
jak dlouho můžu ještě tak rychle jet,
kde končí cesta, po který jdu
a jestli už zejtra na to nedojedu.

Zatím jsem vždycky stejně nakonec vstal,
i když mě každej předem odpočítal,
ale jednou to přijde, potom pánbůh s náma,
až budu splácet dluhy i s úrokama.

Časy se mění, to se prostě stává
a lidi některý skoro nepoznávám
a ty, co se zdáli, že jsou nesmrtelný, umíraj.

Tak jdem, jdem, jdem, dokud ještě můžem,
tak jdem, jdem, jdem, až tam, kam to půjde,
(tak jdem, jdem, jdem)
dneska to klidně může už bejt naposled.

Tak jdem, jdem, jdem, dokud ještě můžem,
tak jdem, jdem, jdem, až tam, kam to půjde,
dneska to klidně může už bejt naposled.

Tak jdem, jdem, jdem, dokud ještě můžem,
tak jdem, jdem, jdem, až tam, kam to půjde,
dneska to klidně může už bejt naposled.

Tak jdem, jdem, jdem, dokud ještě můžem,
tak jdem, jdem, jdem, až tam, kam to půjde,
dneska to klidně může už bejt naposled.