Píseň o příteli Folk

Myslel sis: přítel můj a teď
ryba, rak nebo tak či tak
odpověď bys rád chtěl znát,
můžeš-li na něj dát,
s sebou do hor ho vem a jdem,
vzhůru po boku bok co krok,
lanem svým s ním se svaž, ať znáš,
s kým čest máš, s kým čest máš.

A když zlomí jej vzdor těch hor,
skrčí nos, ohne hřbet, chce zpět,
z ledovců na skalách když má strach
a přemýšlí, kam by plách,
pak ho znáš, pak ho znáš až až,
jen ho nech, ať si jde, kam chce,
nežli s ním, radši sám jdu, sám,
takovým nezpívám.

Ale když nekňučel a šel,
neskuhral na dně sil když byl,
a když z výšky jsi slít, on tě chyt,
neboť byl, kde měl být,
když se bil, když se rval
a hnal,
zmámen na štítech skal
pak stál,
je to on přítel tvůj
při něm stůj,
jemu jen důvěřuj.

Na na na na na nánaná......