Prodavač Country

Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé,
my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,
prodáváme, vyděláváme, co kdo chcete, tak to máme,
co nemáme objednáme, všechno známe, všechno víme,
poradíme, posloužíme.

Stál krámek v naší ulici, v něm párky, buřty s hořčicí
a bonbóny a sýr a sladký mák.
Tam chodíval jsem potají, tak jak to kluci dělají
a ochutnával od okurek lák
a pro mou duši nevinnou pan vedoucí byl
hrdinou, když po obědě začal prodávat:
Měl jazyk mrštný jako bič a já byl z něho celý pryč a
toužil jsem se prodavačem stát.

Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka, kilo chleba, kilo cukru,
jeden rohlík, jedna veka, všechno máme, co kdo chcete,
obchod kvete, jen si račte říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo, navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo, prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc.

Já nezapomněl na svůj cíl
a záhy jsem se vyučil
a moh být ze mě prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas,
náhle zaslechl jsem hudby hlas
a znenadání na jevišti stál.
I když nejsem králem zpěváků,
teď zpívám s partou Fešáků
a nikdo vlastně neví, co jsem zač
Mě potlesk hřeje do uší
a mnohý divák netuší,
že mu vlastně zpívá prodavač.

Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka, kilo chleba, kilo cukru,
jeden rohlík, jedna veka, všechno máme, co kdo chcete,
obchod kvete, jen si račte říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo, navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo, prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc.


Vím, že se život rozletí
a sním o konci století,
kdy nikdo neví, co je chvat a
a dětem líčí babička,
jak vypadala elpíčka
a co byl vlastně starý gramofon.
I kdyby v roce dva tisíce
byla veta po muzice,
obchod je věc stále kvetoucí.
Už se vidím, je to krása,
ve výloze nápis hlásá:
Michal Tučný : odpovědný vedoucí.

Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka, kilo chleba, kilo cukru,
jeden rohlík, jedna veka, všechno máme, co kdo chcete,
obchod kvete, jen si račte říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo, navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo, prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc.