Mezi břehy

V přístavní hospodě
v záplavě kouře
a piv
pohaslej milovník
hlavu svou střapatou zdvih’
rozhrnul pěstí dým nad bečkou
odstrčil kuchaře vařečkou
snažil se rozeznat
kdo na něj za oknem kýv’

V přístavní hospodě kam chodí už dlouho sám
zná každej obličej pár pláčů i stropní trám
ospalce v dřímotě zaskočí
obraz co dere se do očí
snaží se rozeznat čí plave za oknem prám

Tam mezi břehy holka povědomá
si doupě vyhlíží
a chlap na prámu vůlí rukou svých
se k tý holce přiblíží
Tam mezi břehy z kluků otcové
svý syny cepujou
a synové když vojnám odrostou
sami na prámech vyplujou
mezi břehy.

V přístavní hospodě kde teče pivo a čas
žíznivec tiskne nos na okno tam kde je hráz
až jednou tím oknem proskočí
musí si povinnost ochočit
pak poběží k čekajícím prámům a uvidí zas

Jak mezi břehy ...