Temnej soumrak padá i do koutů cel,
kolik dní s ním sedám, už jsem sám zapomněl.
Když vidím v nádvoří stráží tvář nadutou,
srdce mý zahoří neblahou předtuchou.
Z nejistejch pocitů se rodí zděšení,
vidím jak stloukají tu podivný lešení.
Kladiv rány nepřeruší řinčení mých řetězů,
ď
kolik dní s ním sedám, už jsem sám zapomněl.
Když vidím v nádvoří stráží tvář nadutou,
srdce mý zahoří neblahou předtuchou.
Z nejistejch pocitů se rodí zděšení,
vidím jak stloukají tu podivný lešení.
Kladiv rány nepřeruší řinčení mých řetězů,
ď