Robinson Pop

Včera zvečera měl jsem krásný sen,
že jsem byl Robinson,

že je tomu pět krásných dlouhých let,
co jsem slyšel lodní zvon.
Dívčí dopisy, lásky úpisy,
vítr jednou pro vždy svál

a mě ostrov ten ve snu rájem se zdál.

Robinson bylo mé jméno
 a kapsy, tak pr ázdné, jako prázdný dům.

K moři jsem sbíhal, kde příboj se zdvíhal k letícím oblakům.

A žádný hlas dívek 
a slečen všech vdavek chtivých
nezněl mi v nocích a nechtěl mě mermomocí zlákat do svých sítí
záludných.

Snil jsem v domnění,
že se nezmění můj osud příštích dnů,

jenže budíku strašné zvonění
 zavřelo mi bránu snů.
Dnešní svítání, strach mi nahání,
zlatý kroužek navlékám,

cestou s nevěstou smutně zpívám si sám.

Robinson bylo mé jméno 
a kapsy, tak prázdné, jako prázdný dům.

K moři jsem sbíhal, kde příboj se zdvíhal k letícím oblakům.

A žádný hlas dívek
 a slečen všech vdavek chtivých
nezněl mi v nocích a nechtěl mě mermomocí zlákat do svých sítí
zrádných.