1. Kdo prošel blátem a louží,
přesto však doufá a touží
být k slunci blíž, křídla spálit,
do mojí chýše je zván.
2. Kdo popsal šrámy svou kůži,
rozeznal plevel od růží,
kdo lásku křehkou chce chránit,
do mojí chýše je zván.
R: Smí přinést dávná přání, čas návratů a tání,
klíč od svých vzduš
přesto však doufá a touží
být k slunci blíž, křídla spálit,
do mojí chýše je zván.
2. Kdo popsal šrámy svou kůži,
rozeznal plevel od růží,
kdo lásku křehkou chce chránit,
do mojí chýše je zván.
R: Smí přinést dávná přání, čas návratů a tání,
klíč od svých vzduš