Chci být netopýr Pop

Ženy, to přepodivné plémě
To cosi z Adamova žebra
Kde by byly nebylo by mužů sémě?
Kde by byly? Kde by byly? Nebyly by.
To divné slůvko láska kleč, jak ropucha jim skáče z huby.
Od ucha k uchu smích a pláč a pak už jenom cení zuby.
Láska ta divná návnada, jak ráda jim v očích svítí.
A pak pří jde temná zrada.
Spadla klec, v hubě žabinec.
Mňau!
Proč si zbled nešťastný můj živáčku?
Spi se mnou, já ti lásku dám.
To známe.
Můžeš hned, jsem tvá živá šupinka, jen pro tebe.
Vytři se, vytři se.
Je to horší než jsem doufala.
Snad něco horšího, /ženy/ tedy proměním tě v netopýra.
Jsou to uražené ženy.
Věčná škoda, že neumím být /pozor na ně!/ zoufalá, jó, zoufalá, koušou.
Ó, ženy plodí žárlivost. To zase není zem jak pýr.
Ó, ženy, jako psovi kost nabízejí mužům smír.
Ó, ženy jako láska jsou zrádný vír jak žabinec.
Ke dnu tě stáhnou s noblesou, přežije jen netopýr.
Chci být netopýr.
A ty si myslíš, že netopýr lásku necítí?
I po tmě nahmatá špehírku puklé ústřice.
Nemám rád to cukr kandl láska. Nemám rád vůně hořkých slz, nemám rád ženy proradná cházka. Nemám je rád ani skrz na skrz.
Jenom se vytři ty můj netopýre, Nic než ženy a satě. Vytři se do sytosti. Odcházím černá díra. Ať se z té naší lásky můj milej, zlatej /chci mít křídla netopýra/ Probudí/ narodí krásnej, černej Vermound.
Místo lásky mít křídla netopýra, lítat nad bažinou a zlatíček hor.
Místo vášně jen páchnoucí díra, odcházím a zmijím mě před ženou.
Nemám rád ten cukrkandl láska. Nemám rád tvůj/ tůni sladkých slz, nemám rád ženy proradná cházka, nemám je rád ani skrz na skrz. Nemám je rád, nemám je rád.
Mám je rád.