1. Snad ses mi zdála, písničko krásná,
do spánku zněl mi tvůj tón,
až ráno proud vlasů a mír našich hlasů
a v koupelně vůně a shon.
2. Mě přesvědčil vážně, že jsi, a jen z bázně
se člověk bojí skutečnejch rán,
hvězdy když zhasnou, vzpomínku krásnou
smaže světlo, když přijde k nám.
R: Ale
do spánku zněl mi tvůj tón,
až ráno proud vlasů a mír našich hlasů
a v koupelně vůně a shon.
2. Mě přesvědčil vážně, že jsi, a jen z bázně
se člověk bojí skutečnejch rán,
hvězdy když zhasnou, vzpomínku krásnou
smaže světlo, když přijde k nám.
R: Ale