Dal bych celý život za to kdybych ještě jednou mohl vrátit čas zpět, až na tu chvíli kdy jsem ti řekl že tě nemám rád...
Nechci tě zpět,při první příležitosti odbyl bych tě hned,chceš si hrát,mám tě rád,jenže začalas mě srát,chtěl jsem tě jako sobě rovnou brát,jenže ty sis mlela svou a nemá cenu svádět bitvu předem prohranou,možná jsem blbec na druhou,ale říkám stop.A když jdu večer spát tak vidím prázdnej strop, už mi to jde na mozek, už si kopu hrob. Pokaždý když tě vidím tak se radši koukám stranou,pořád vím jak vypadáš,mám tě v srdci nahranou...Už na tebe kašlu,odmítám ti šanci dát,možná s to tak nechtěla,možná se to mělo stát.Nechci se stále bát,jestli mi do oka vrazíš drát,jsem na dně už nechci jíst,nechci pít,a když tě vidím nechci žít.Když tě znova vidím,chci to všechno skončit.
RE:
Chtěl bych skončit všechno krásné,
chtěl bych ať už slunce zhasne,
chtěl bych po tvém boku stát
a chtěl bych mít tě znovu rád.
Nechat tě ztracenou,osamělou,zmatenou,jít dál,mé rty už se nesmějou,chci vyprázdnit tenhle sál,i když dřív sem to byl já ten kdo se smál,nikdy sem nebyl ten co za něco stál.A lidské myšlenky,přemůže jen čas,dobře mě teďka vnímej,poslouchej můj hlas,protože za šedesát let,ti možná zšedne vlas,ale já ti zas,budu tvrdit to co teď,že i když ti zestárne pleť,že si první holka kterou mám po dvou letech rád,a že pořád budu chtít,po tvém boku stát.
RE:
Byl bych radši kdybych tě nepoznal.Proč mi každá holka působí jen trápení,proč jsem uvnitř prázdnej a nikdo to nezmění?Tak kdo mi řekne z čeho to pramení,kdo mi řekne proč mám v srdci místo lásky kamení,proto prosím dej mi bože znamení,nechci chodit z hlavou v oblacích a nechci stále snít,jsem sice jen člověk,ale taky se chci smát,chceš slyšet pravdu,můžeš si o mě nechat zdát,už nevím co mám psát,přesto ale cítím že to ze mě musí ven,taková je realita, i když se to zdá být jako sen,musíš stát a bojovat za tenhle život plný změn,ale já už nemám sílu sem zavřený v pokoji plným stěn,chtěl bych znovu milovat, ale nemůžu odtud ven,sedím v koutě pořád pláču jak dlouhý je den...
Nechci tě zpět,při první příležitosti odbyl bych tě hned,chceš si hrát,mám tě rád,jenže začalas mě srát,chtěl jsem tě jako sobě rovnou brát,jenže ty sis mlela svou a nemá cenu svádět bitvu předem prohranou,možná jsem blbec na druhou,ale říkám stop.A když jdu večer spát tak vidím prázdnej strop, už mi to jde na mozek, už si kopu hrob. Pokaždý když tě vidím tak se radši koukám stranou,pořád vím jak vypadáš,mám tě v srdci nahranou...Už na tebe kašlu,odmítám ti šanci dát,možná s to tak nechtěla,možná se to mělo stát.Nechci se stále bát,jestli mi do oka vrazíš drát,jsem na dně už nechci jíst,nechci pít,a když tě vidím nechci žít.Když tě znova vidím,chci to všechno skončit.
RE:
Chtěl bych skončit všechno krásné,
chtěl bych ať už slunce zhasne,
chtěl bych po tvém boku stát
a chtěl bych mít tě znovu rád.
Nechat tě ztracenou,osamělou,zmatenou,jít dál,mé rty už se nesmějou,chci vyprázdnit tenhle sál,i když dřív sem to byl já ten kdo se smál,nikdy sem nebyl ten co za něco stál.A lidské myšlenky,přemůže jen čas,dobře mě teďka vnímej,poslouchej můj hlas,protože za šedesát let,ti možná zšedne vlas,ale já ti zas,budu tvrdit to co teď,že i když ti zestárne pleť,že si první holka kterou mám po dvou letech rád,a že pořád budu chtít,po tvém boku stát.
RE:
Byl bych radši kdybych tě nepoznal.Proč mi každá holka působí jen trápení,proč jsem uvnitř prázdnej a nikdo to nezmění?Tak kdo mi řekne z čeho to pramení,kdo mi řekne proč mám v srdci místo lásky kamení,proto prosím dej mi bože znamení,nechci chodit z hlavou v oblacích a nechci stále snít,jsem sice jen člověk,ale taky se chci smát,chceš slyšet pravdu,můžeš si o mě nechat zdát,už nevím co mám psát,přesto ale cítím že to ze mě musí ven,taková je realita, i když se to zdá být jako sen,musíš stát a bojovat za tenhle život plný změn,ale já už nemám sílu sem zavřený v pokoji plným stěn,chtěl bych znovu milovat, ale nemůžu odtud ven,sedím v koutě pořád pláču jak dlouhý je den...