Je to na Tobě Hip-Hop

Postav se a běž, je to na tobě jak dopadneš,
chytni život do svých rukou, bojuj nebo prohraješ.
Skoč do toho po hlavě, problémům se postav čelem,
věřím že máš sílu, abys zlomil svého nepřítele.
Když nemyslíš jako zmrd, nemáš se čeho bát
Vybuduj svý jméno pověst, dej životu pevný řád.
Pak tě n emůže sundat ani rána, kterou dostaneš,
Když víš jak se zachovat, když víš za čím jdeš.
Na poloprázdném náměstí seděly dvě ženy
Pohled té první byl znavený ten pohled znali nejlíp
Jakoby znavěný vášní o kus dál byl nápis
Na dvěřích slibují slova láska..ty vyslíkáš ji
Má prachy stav se..Jaké je to kámo
Svěřili ti její život nenechej ji spadnout kámo
Znal se s jejím bráchou než se stalo co se stalo
Nebylo to až tak dávno pamatuješ na to ráno
Byly to kšefty s trávou a nejen málo
Prostě neměl na vybranou – sanitka a neshledanou
Její život do tvých rukou na chvíli bohem
Jenže tohle nese zodpovědnost seber se než bude pozdě
Každý to řeší po svém, někdo volá policajty
Někdo bere kvér a začne na ty hajzly pálit
A potom pouští zprávy, lidi umírají
Všechno cos kdy udělal ti život jednou vrátí
Postav se a běž, je to na tobě jak dopadneš,
chytni život do svých rukou, bojuj nebo prohraješ.
Skoč do toho po hlavě, problémům se postav čelem,
věřím že máš sílu, abys zlomil svého nepřítele.
Když nemyslíš jako zmrd, nemáš se čeho bát
Vybuduj svý jméno pověst, dej životu pevný řád.
Pak tě nemůže sundat ani rána, kterou dostaneš,
Když víš jak se zachovat, když víš za čím jdeš.
Na hlavě kapuci a ruce plujou vzduchem
Byl to čistý průstřel byl to poslední úsměv
Byl to neviný student který nestihl utect
Když musel .. a ted navždycky usne
Slyším zvonit kostel a nad městem smutek
Někdo křičí že je pozdě á
Dýchej dokud mužeš je to paranoja
A všichni ví že patří tobě nemužeš se nikam schovat
Dali se po tvojí stopě, všude hoří ohen
Noc plná kouzel ty si obyčejný člověk
Ne ten dávno zhořel máš pocit,že tu nemáš být
Máš pocit že sem nepatříš si vezen který musí pryč
Ze světa krerý nesnášíš
Máš v hlavě chorál nářků co šeptají že nemáš nic
Chceš utéct pryč svého svědomí se nezbavíš
Sám dobře víš že řešením je přestat žít
Poslední cos viděl byly bílí prášky před spaním
Postav se a běž, je to na tobě jak dopadneš,
chytni život do svých rukou, bojuj nebo prohraješ.
Skoč do toho po hlavě, problémům se postav čelem,
věřím že máš sílu, abys zlomil svého nepřítele.
Když nemyslíš jako zmrd, nemáš se čeho bát
Vybuj svý jméno pověst, dej životu pevný řád.
Pak tě nemůže sundat ani rána, kterou dostaneš,
Když víš jak se zachovat, když víš za čím jdeš.
Jediné co viděl než ho pohltila země
Otčenášky na papíře balík prášků v ruce
A co poslední dopis mámě? Jak se jí omluvím?
Za svůj život za problémy sem grázl já to vím....