Karviná Jazz

Hledám zase temnej kout,
kdepak moh bych obejmout
jeden den tam v Karviné.
Hebkej vítr do očí
s černou vášní zakročí,
jeden sten - tam v Karviné.
Nebe mělo plno stuh
slunce mělo rudej pruh
a dítě bylo hmm - nevinné.
Smělo jen tak trochu číst,
v ruce držet tátův list
a ptát se proč, proč s a země houpá.

Černý ptáci mu stelou postel nebeskou
nedá práci tu sehnat holku nehezkou.

R:Mírnej vztek s mírnou hlavou,
duši často mění v alkohol, tam v Karviné, v Karviné.

Těžní věž je jako úd
měsíc pije žlutej sud
a dává pusu nezvěstné
její oči nejsou fajn,
její ústa lecos znaj
Smutně obhlížím ten kraj
Hledám zase temnej....