Ráno otevřel jsem okno byl tak bílej den
že nevěstu a moh se brát
na stromech špičky stály nepohnutě koukaly ven
jak nad Vltavou Pražskej hrad
Ráno je naděje co neumírá před polednem
když do oběda nevyjdeš ven
jukneš se na teploměr nálady a podle pole
skloníš hlavu začneš den
R: co člově
že nevěstu a moh se brát
na stromech špičky stály nepohnutě koukaly ven
jak nad Vltavou Pražskej hrad
Ráno je naděje co neumírá před polednem
když do oběda nevyjdeš ven
jukneš se na teploměr nálady a podle pole
skloníš hlavu začneš den
R: co člově