Uchránit od zapomnění Folk

Po kolika cestách jdeme
tápeme mezi šlápotami
kolikrát se ohlédneme
je nás tolik a jsme sami
Kolik podpisů a známek
dopisů na rozloučení
než dojdeme k tomu místu
kam teče řeka zapomnění?
Tolik námahy a strastí
kolik vzdálených je cílů
nahýbat se nad propastí
hledat ve svém pádu sílu
Kolik otázek a touhy
uchopit i to co není
snítka bezu za obrázkem
tě uchrání od zapomnění
Tolik stránek má tvá pamět
kolik v herbáři je kvítků
co je žživot když ne námět
na krátkou smutnou povídku?
Tolik rozečtených stránek
tolik polibků a něhy
domečky pošštovních schránek
tě zachrání od zapomnění
Plamen svic tvých očí mění
semafory na zastávce
moje sny a moje bdění
zasvěcuješ svojí lásce
Vlaky míjí nocí temnou
od setmění do setmění
vrat' se zpátky půjdešš se mnou
ochránit sen od zapomnění
Unavený úsměv klesne
v záblesku slzy na dlážždění
kdo by tvoje oči teskné
uchránil od zapomnění?
Mé sny v dálce nekonečné
někdo někdy uskuteční
moje vzpomínky tě věčně
uchrání od zapomnění