Hore bělou, dole bělou Ska

Hore Bělou, dole Bělou,

v tej mosteckej kotlině.

V černej vodě bílé ryby,

svědomí naše němé.


V dobývacím poli běží,

koník sedla nemaje.

Bez Janíčka, bez frajíra

Uhání ven do kraje!


Poslyšte vy lidé dobří, co se stalo nevíme,

enem jeho milá čaká čtyřicet let př ed kinem.

Nohy má už z betonu a srdce těžké z olova.

Dívá se ven do kosmu a na Remka sa podobá!


Když jsem šel z Kahanu k Severu,

bylo to před svítáním.

Dostal jsem kahanem po lebce

znenadání!


It‘s been a hard days night!


Hore Bělou, dole Bělou,

drát vysokého napětí,

pod ním leží náš Janíček

- zamordovaný.