Koloběh Horrorcore

Zase jsem se narodil, zase to zabalim.
Chci dekódovat smysl života studiem Kabaly.
Zase mám návaly, mi nadávali, brávali
mi iluze a sny, život ze mě vysávali.
Nikdy mě nechápali, ale já jsem pochopil,
že jsem tady dýl než je podobu, co jsem se narodil.
Že jsem Zemi prochodil tam a zase zpátky.
Člověk mozek rozchodil skrz psychotropní látky.
Šamanský voodoo tance, modlení, říkání mater,
tě maj dostat do transu, posunout do vyšších pater.
Nejsem amatér, dlouho jsem hledal význam
našeho bytí tady, přečetl jsem svatý písma.
Všechno je to stejný, jen to lidi překroutili.
Vybrali to špatný, hovno z toho pochopili.
Víru vochočili jen a pouze z touhy po moci.
Ale mystickym transem si prošli všichni proroci.
Vodemkli si mozky, rozšířili vobzor,
na chvíli se dostali mimo čas a prostor.
Vyvrtam si otvor do hlavy, ať může duše ven.
Hned se přidám k nim, chci být z koloběhu osvobozen.
Koukám se na Zem a vim, že jsem tu byl mnohokrát.
Jsem z toho unaven, chci vodcestovat do oblak.
Utrpění na věky, my jsme tu vodsouzenci.
Chci z koloběhu pryč a taky zažít transcendenci.

Je to koloběh, ze kterýho nejde ven.
Jsem v něm, jsem na věky polapen.
Definovanej tělem, cejtim se jak ve vězení.
Narození, smrt. Smrt a narození!
Je to koloběh, ze kterýho nejde ven.
Jsem v něm, jsem na věky polapen.
Definovanej tělem, cejtim se jak ve vězení.
Narození, smrt. Smrt a narození!

A když už tohle vim, tak se z toho chci vymanit.
Pamatuju, jak mě na kříž přibíjeli Římani.
Pamatuju týrání, umírání i porody.
Byl jsem první organismus, který se vylíhnul do vody.
Neznám žádný důvody, proč se tu pořád točit.
Chci skončit, už tu dál nechci votročit.
Nejsem Bódhisattva a chtěl bych okamžitě zmizet,
vopustit svět, denně mám takový vize.
Nacházím to v sobě, jako kdybych četl v knize.
S tím, že překonávám krize, pořád postupuju v lize.
Pyramidy v Gíze, tak ty jsem dávno postavil.
Nezajímaj mě peníze ani to, že jsem se proslavil,
ale že jsem postoupil dál, tak to bych oslavil.
Smrt už mě neděsí, koloběh jsem totiž pochopil.
Ale co mě sere a za co bych se zaručil, že se
smrtí zapomenu všechno, co jsem se naučil.

Je to koloběh, ze kterýho nejde ven.
Jsem v něm, jsem na věky polapen.
Definovanej tělem, cejtim se jak ve vězení.
Narození, smrt. Smrt a narození!
Je to koloběh, ze kterýho nejde ven.
Jsem v něm, jsem na věky polapen.
Definovanej tělem, cejtim se jak ve vězení.
Narození, smrt. Smrt a narození!