Smíření Folk

Není mi líto, že se knot svíčky krátí
a slunci nevyčítám chvíle, kdy se ztratí.
Ze všech mých známých zbylo přátel pár
je toho málo, co bych ještě si přál.

Jak chmýří bodláků na konci léta
na stovky vzpomínek kolem mé hlavy létá.
Nepátrám potom co skrývá
čas, který ještě mi zbývá.

Má vůn i všech růží, těch, které jsem dal
ženám o které jsem v svém životě stál.
Chutná jak víno a hladí jak smích,
potichu mizí jak první sníh.

Má tóny písní, které dřív jsem hrál,
zmizely můry, kterých jsem se bál
a jakoby přes noc se zmenšil můj svět,
čas zní jak blues a náhle ztrácí se jak dým cigaret.

Není mi líto, že se knot svíčky krátí
a slunci nevyčítám chvíle, kdy se ztratí.
Ze všech mých známých zbylo přátel pár
je toho málo, co bych ještě si přál.

Čas voní jak růže, které jsem kdysi dal
ženám, o které jsem v svém životě stál,
chutná jak víno a hladí jak smích
potichu mizí jak první sníh.