Blanka Šrůmová - Olomouc

Kapela Něžná noc ve složení:

Jan Sahara Hedl : zpěv, kytara

Blanka Šrůmová : zpěv, klávesy

Ondřej Ekrt : kytara

Martin Schneider : basa

Ivan Kadaňka : bicí



Jan Sahara Hedl Hudební skladatel, textař a zpěvák.

Po studentské recesi (s Martinem Němcem) jménem Duševní hrob se krátce prezentoval v legendární DG 307. V roce 1981 spoluzaložil skupinu Precedens, jejímž se stal téměř výhradním autorem i interpretem. Krátce na to se další osobností v tomto souboru stala Bára Basiková, která z pozice vokalistky postupně vyrostla v rockovou hvězdu (první sólovou píseň jí napsal právě Sahara) a cesty Precedensu a J.S.H. se celkem logicky rozešly… J.S.H. se věnoval komornějším projektům ve spolupráci s Michalem Ambrožem (Jasná páka) a posléze byl (místo Petra Skoumala) kooptován do 5P Luboše Pospíšila jako hráč na klávesové nástroje a – pochopitelně – i jako autor hudby a zejména textař. Tuto dobu reprezentuje album Jsem v tom, ale některé texty se objevily i v nedávné produkci Pospíšilově… Po listopadu 89 se opět otevírají možnosti poklidné práce a prvním výsledkem je oficiálně sólové album Báry Basikové, kde – za účasti plejády známých hudebníků – se stává výhradním autorem textů, včetně hitů jako Souměrná, Když se snáší déšť atd. Následoval ambiciózní projekt Martina Němce zabývající se příběhem Jany z Arku, který J.S.H. otextoval, částečně interpretoval a nazval Responsio Mortifera. Po dalších drobných spolupracích s různými interprety došlo – po odchodu Basikové za mateřskými povinnostmi - k reunionu kapely Precedens v takřka původním pojetí. Prvotní záměr – tedy prezentace “historického” repertoiru – byl záhy zastíněn potřebou tvořit a výsledkem bylo album Tajnej svatej (1994) obsahující i jednoznačný hit Tisíc jmen. V dalším roce přišlo album Šílený pondělí a spolupráce zdárně pokračovala až do doby, kdy J.S.H. dospěl k potřebě opět se vrátit ke kořenům…Po epizodní spolupráci s Ivanem Hlasem a příležitostném sólovém vystupování vznikla na přelomu tisíciletí formace špičkových hudebníků (Standa Jelínek, Ivan Kadaňka, Martin Schneider) se Saharou, coby autorem a interpretem v čele, a výsledkem byl projekt jménem Matka Zebra. Vzhledem k zaneprázdněnosti všech účastných se koncerty postupně omezovaly, J.S.H. hrával i sólově, ale postupně tyto aktivity hasly. Nicméně se rozvíjela spolupráce s Michalem Pavlíčkem, jednotlivými songy počínaje (Čombió), přes různé TV projekty až po muzikály Excalibur (text Sahara spolu s Vlastou Třešňákem) a Obraz Doriana Graye (text Sahara). Mezitím probíhala spolupráce s dalšími interprety, Kamilem Střihavkou, Ivou Marešovou a pokračovala i specifickým a netypickým albem Dana Hůlky, kde byl J.S.H. opět autorem veškerých textů na hudbu Michala Pavlíčka a také Míši Polákové. Shrnout diskografii J.S.H. by zabralo více místa, než tomuto krátkému prostoru náleží, tudíž se spokojme s tímto krátkým přehledem…

Blanka Šrůmová

Od malička se věnovala studiu klavíru a zpěvu, a ve věku šestnácti let se začala poohlížet po uplatnění v hudebních souborech různého druhu. Po prvních angažmá v různých tělesech (orchestr ve Slovanském domě, apod.) dostala nabídku nahradit zpěvačku Ivetu Bartošovou v tehdy již slibně „rozjeté“ skupině bubeníka Olympiku Petra Hejduka, v produkci Zdeňka Rytíře, který psal pro skupinu texty společně s Michalem Horáčkem. Po třech letech spolupráci se skupinou ukončila, neboť začala spolupracovat s Danielem Šustrem, kytaristou a zakladatelem skupiny Tichá dohoda. Skupině, ve které se stala frontmankou, se po roce 1989 podařila velmi úspěšná kariéra s hity jako byla Marioneta (jejíž je autorkou), Večírek osamělých srdcí, Kotva a kříž, a dalšími oceněními (nominace Akademie na Zpěvačku roku 1993,94, 2.místem na rakouském mezinárodním hud. festivalu v Bregenzu za píseň Cizí pohled, atd.). Skupina intenzivně koncertovala po republice a natáčela alba až do roku 1997, kdy byla její činnost ukončena nahrávací společností. Po natočení sólového alba Neviditelná (2001), kde je většinovou autorkou a také si od té doby sama textuje, začala spolupracovat s Alešem Zenklem z Tiché dohody (nyní Kapela Hrůzy, M. Žbirka) a po narození syna se na necelý rok přestěhovala do Limy (Peru). Po návratu vydala svoje druhé sólové album Underground (2005). Mezitím byla zvána do různých hudebních projektů, kde vždy zanechala poměrně výraznou stopu a nadále sporadicky koncertovala se svojí kapelou, kterou prošli mimo jiné i takoví spoluhráči jako např. Klaudius Kryšpín, Aleš Zenkl, Michael Krásný, Eddie Zawadzki aj. Po úspěšném comebacku Tiché dohody v roce 2012 je jejím zatím posledním počinem vydání autorského EP Divokej Praha-západ (2014).

Tichá dohoda (alba 1990-1999)

Chci přežít (Arta 1990, reedice Monitor/EMI 1992)

Má duše se vznáší, EP (Bonton 1992)
Underpop (Bonton 1992),
UnplugGag (Monitor 1993)
Tulák po hvězdách, EP (Monitor/EMI 1994)
Droga v kůži, EP (Monitor/EMI 1994)
„untitled“ (Monitor/EMI 1994)
Kde spí andělé (EP Heroin, EP (Monitor/EMI 1995)
La Décadance (Monitor/EMI 1995)
Fucktography, CD-ROM (Studio DADA 1995)
Live in Lucerna Music Bar (Illegal records 1997)
Válcovna vkusu s.r.o (Sony Music 1998)
Největší hity (Sony Music 1999)
25 let – Největší hity live! (Pop Dissident Records 2012)