Skladba
Už skoro osum hodin já na dálnici byl
a v dohlednu se začal zdát můj cíl
Diesel řval a já měl dobrej čas
když z vysílačky uslyšel jsem ten klukovskej hlas
Reprák praskal jako při bouři
Já snad už stý cigáro dokouřil
Cejtil jsem jak slunce do skla pere
když ozvalo se: "Tady kanál 1 – 4 slyšíš – mluv s Teddybearem"
Vzal jsem teda mikrák do ruky
Dělám to tak ’dycky – Já nemám pověst náfuky
Tak povídám: "Haló ahoj volám tě Teddybeare
Zvopákni dýlku vlny a jakým jedeš směrem?"
Pak bylo ticho a já vypnout chtěl ten krám
potom uslyšel jsem zas jeho: "Haló!" A já že poslouchám
Vzal jsem si cigáro a škrtnul benzíňákem
a kluk jménem Teddybear začal vyprávět příběh ne ledajakej
O tom že nechodí a žije v kolečkovým křesle
V tom hlase byl poučenej smutek ale vůbec ne tón skleslej
Táta že se zabil na trucku a vlna 1 – 4 byla jeho značka
a jediný co po něm klukovi zbylo je tahle vysílačka
O tom že máma přes den pracuje a po nocích jen pláče
Že ví jak je to těžký nedat se neuvláčet
Že von je přes celej den sám tak vlny truckerů mačká
a že jeho jedinej spoj se světem je tahle vysílačka
Že když takhle mluví s chlapama jako by mluvil s tátou
a zdá se mu jako by tátu zachránil před dámou s kosou – před zubatou
Ví že už na slíbenou trasu s tátou nepojede – Chtěli prej daleko jet
a trasa s vozejčkem od okna ke dveřím je teď jeho celej svět
Tak jeho smutek za mě můj truck zastavil
a to abych nezačal brečet mě stálo spoustu sil
Řek’ jsem si kašlu na trasu – já cejtil že to nesnesu
Tak jsem se zeptal Teddybeara na jeho adresu
Pak už jsem jenom tím směrem svůj truck hnal
a když jsem tam dojel myslel jsem že sním anebo
se zázrak stal
Šňůra trucků stála v řadě v ulici
Ulice hrála všema barvama a já byl snad tisící
A tak auťáky vozily Teddybeara sem a tam
Ta jeho vysílačka byla snad božskej telegram
Já jako poslední jsem ho do kabiny vynes’
a když na mě svítila jeho šťastná tvář i já byl ňákej jinej
Von si hrál s houkačkou – já se mazlil s plynem
a lezly na mě myšlenky vo věčný pravdě a vo nevinný vině
Držel mě za ruku a řek’ mi že mě poznal podle hlasu
Já mu řek’ jen že je dobře a oněměl jsem od úžasu
Když jsem ho odnes’ do domu a štval auťák abych nahnal čas
tak ze zapnutýho rádia se ozval slznej ženskej hlas
Já myslel na to jak ten osud někdy všecko zamotá
když říkala že Teddybear měl dneska díky nám nejhezčí den života
A přála mi aby na cestách byl se mnou vždycky Bůh
a že jsme jí dneska pomohli prorazit ten její bludnej kruh
A já vím odteďka že ať pojedu v budoucnu kterým chci směrem
budu už navždycky sedět v kabině s tím malým Teddybearem