Skladba
Oráč vede voly v žírném poli
a netuší, že zpoza hory bude povolán
orákulum praví: „Tam je ten pravý
naší země pevné ruky pán
s úsměvem brázdy vyorává
a nad hlavou dlouhým bičem mává
a před ním jdou voli jdou...“
Poslové dorazí, k zemi se skloní
položí mu k nohám šaty vladaře
oráč se dívá a skřivánek zpívá
o volnosti a práci nutné na jaře
zamyslí se - praví: „To máte marné,
kdo volný zrozen, volný zestárne“
Jdou voli jdou...
Výprava se vrací, co víc říci
trestáni budou, důvod maj se bát
v tom na kraji lesa muž oheň křesá
nemá vůbec nic a trápí ho hlad
nabídnou mu místo za šaty a stravu
a když řekne: „Jasně!“
pošlou dobrou zprávu
Jdou voli jdou...
A tak v naší zemi stejně dobře je mi
že ve zlatý kleci sedí divnej pták
pikle se tu kují a plevel všude bují
ale chleba i her dost, přežijem i tak
nažehlená zástava třepe se a mává
řveme ruce nad hlavou
fuj a nebo sláva
nebo třeba gól