Skladba

Ziggy Boy

Punk Rock

Už je to tak dávno, den kdy jsme se potkali
měl každý oko jiný, jak má David Bowie
Řek: „Já jsem právě přijel z moc dalekýho místa
říkaj mi Ziggy Boy, tak kam se tu dá jít
kam se tu dá jít, kam se tu dá jít
já to tady neznám“.
A tak jsme se spřátelili a bylo to pokrevní
ne, ještě ne dospělí, ale už ne děti
Prožili jsme věci na smrt důležitý
on občas se mne dotknul a byl to zvláštní pocit,
byl to zvláštní pocit, byl to zvláštní pocit...
já a Ziggy Boy...
Z neskutečný dálky do neskutečně blízka
možná hrdinové na víc než jeden den.

A jedno horký léto náhle někam zmizel
pak potkal jsem ho na podzim
a on se díval skrze mne
stáli jsme tam chvíli, jak v Marťanský kronice
a v rozšířených zornicích hořely mu hvězdy
hořely mu hvězdy, hořely mu hvězdy
já a Ziggy Boy...
Z neskutečně blízka do neskutečný dálky
možná hrdinové...

A to vám bylo naposled, co jsme se potkali
pak už jsem ho neviděl a pořád mi chybí
Možná spadnul z nebe a možná se tam vrátil
ty oči vidím pokaždý, když zpívá David Bowie
zpívá David Bowie, zpívá David Bowie
ty jeho divný písně
já a Ziggy Boy...

Jednou mi říkal známej řidič od Andělů:
„Víš - já pamatuju kluka, ten měl tak zvláštní oči
jedno bylo modrý a druhý bylo zelený
a díval se tak užasle, jak by byl z jiný planety
a pak v jediný okamžik ty oči náhle vyhasly
a zbyla jenom skořápka a neskutečný ticho
a pak v jediný okamžik ty oči náhle vyhasly
a zbyla jenom skořápka a neskutečnej klid“.
...a já si pořád říkám, může to být náhoda
a že to nebyl on a jednou se zas potkáme
jednou se zas potkáme
jednou se zas potkáme
a potkáme a potkáme...
já a Ziggy Boy...