Skladba

Tlustý muž v zrcadle

World music

Můj bože, jsem to já,
kdo v zrcadle se zubí,
ten neholený muž,
ten s propadlou hrudí?

Jasný den byl přec
a já ještě dnes
se svou chůvou
v městském parku chodil,
se svou chůvou
v městském parku chodil.

Ještě můj námořnický oblek,
ještě ne,
do hrobu nelehl
ve skříni zamčené,
jenom odložen
visí unaven
malý, bez pohnutí splihlý, při stěně,
malý, bez pohnutí splihlý, při stěně.

Má dobrá stařenka,
proč ke mně nevchází?
Z blízkosti spánku
tvář těžkne jak závaží.

Kdyby se přišourala
a světlo s sebou vzala,
které tam nahoře
zpívá jak na stráži,
které tam nahoře
zpívá jak na stráži.

Večerem zkonejšen
nezazní žáden krok.
Bábi nesfoukne světlo,
nezhasne knot.

Jak na mě tlusťoch ten
pohlíží vyjeven.
Až pak dokonale
zmizí o překot!
Až pak dokonale
zmizí o překot!