Skladba

Když prší

Folk

Když prší a slunko schovaný je za tvými rameny,
to slunko schovaný je i za tvými vlasy,
a možná i za támhle těmi kameny.

Když prší, rozpuštěné sklo se snáší z tmavý oblohy,
a revmatikům loupe v kostech nebo v kříži,
a všichni vypadají jako mátohy.

Ref:
Co naprší tobě Tomáši,
co naprší tobě Jane,
a copak tobě milý Jonáši?
Štěstí dosud nepoznané.

Když prší, na tom není snad nic tak divného přece,
je to jen kousek deštníkové přítomnosti,
a dva lidé zachumlaní v chatě v dece.

Když prší, staví si u cesty kluci z hlíny hráze,
alespoň já jsem to tak kdysi dávno dělal,
teď už poslouchám jen slaboduché fráze.

Ref:
Co naprší lásce pod mostem,
co naprší důze v trávě,
a copak pětce odečtené s ten?
To bych teď rád věděl právě.

Když prší a ty sedíš za oknem v jídelně závodní,
a nadáváš na připálený rizoto,
dokud je ještě čas tak rychle vysedni.

Když prší, podobáš se prasklé struně na mé kytaře,
a já pořád nemám strunu sílu vyměnit,
podobáš se i mrtvé písni faráře.

Ref:
Co naprší nám dvěma jedenkrát,
copak naprší nám na plášť?
Jednomu nic, druhýmu akorát.
Každému však určitě zvlášť,
určitě zvlášť.