Skladba
Projíždíme krajinou
na výškách tíhu denní.
S holkou jen trošku nevinnou
se oddáváme snění.
A v barech nedopité sklenice,
jen trochu, trochu zášti.
Šedivé střepy dálnice,
na odrbaném plášti.
Ref: Jako temnota,
kde nikdo není, k nalezení.
Vábí jako ta,
co se brání, pohlazení.
Cigáňata u tratí,
rozbitá okna budov nádražních.
Lidé nahatí, krajina tichá,
žádný smích.
A v dálce pruhované nivelace
Nedávno, vysáté rybníky
Málo práce
Polámané patníky
Ref: Jako temnota,
kde nikdo není, k nalezení.
Vábí jako ta,
co se brání, pohlazení.