Skladba
Mám já doma uschovanou blbost
hluboko pod dekou a polštáři
V noci si tiše spinká vedle mě
ráno se probuzená rozzáří
Vždycky, když se brzy ráno vzbudím,
hloupě se na mě usmívá
Potom se zavře do koupelny,
špínou se tam jak blbec umývá
Po snídani umyju se taky,
obléknu, vyjdu před dveře
Zamykám, klepe mi na rameno
blbost v celičké svojí nádheře
Haló pane, já chci s vámi jíti,
já chci jít kamkoli, kam půjdete
Vždyť já jsem základní součást bytí,
musím být na všech místech na světě
Já tu blbost schovám pod čepici
a pak jdu klidně do ulic
Procházím se mezi lidmi,
blbosti rozkřikuji z plných plic
Šťastný takový, kdo má pod čepicí,
vždyť jako chytrák vypadá,
ať je to člověk nejmoudřejší,
nebo pod čapkou blbost má
A když je blbost příliš poznat,
problém je chytře vyřešen:
„Já přeci nejsem vůbec hloupý,
jenom jsem špatně pochopen.“