Skladba
Říkali mi, že prý Nomen-Omen,
i když děda dědy nebyl Romem.
Tak co čumíš fašisto, že jsem černá najisto?
Že jsem černá jako kámen z kamen.
Moje rety jsou stabilně rudé,
jako rána v krku bílé laně.
Čirá jako Mefisto, o osudu nejisto,
střez se podívat na mě!
Jsem Carmen,
karmu mám v pořádku.
Vždyť jsem jí do opravy dala.
Seď chlape přilepenej na zadku,
já nejsem Micka, Mína, máma!
Když vzplanu, nasere se.
Soptík že, nezabere.
Můj oheň – neuhasí!
... Revolverem.
Když po týdnu skončí moje mánie,
na hromádku složím svoje kosti.
Dříve nežli skončí den,
dám si vanu, vypnu fén
a usnu v pitomosti.
Mám dosti mladosti.
Mý kosti stih postih!