Skladba
Medonosné louky
činorodý lid
krájí smažené brouky
olizuje mačety břit.
V člunech s pevnými stěžni
z nezkrotných tropických dřev
hlídá své teritorium
svatyně i chlév.
Hledí zavřenýma očima
v objetí zemité něhy
cítí kde je bažina
a kde jsou pevné břehy.
Rurální dobro, hoří gháty
a na nich předků černý hnáty
nic nesvítí, nejsou tu dráty
jen lektvary, výluhy a maceráty.
Přimknul se kmen k hlíně
havěť z lodyhy pije
čistá jak panna v klíně
svastika s námi tu žije.
V míru před všemi věky
přišla jsem se Sluncem
proto tam má ty fleky
odtamtud vyvržena jsem.
Zavřeným okem teď hleď:
prostor se rozpíná
milion světelných let
měří už moje ramena.
Rurální dobro má tvář hrůzy
zmalovanou jako kurva
ještě že ji vidím rozmazaně
– to zas ten sviňák durman.
Přijeli chlápkové z města
přivezli plány a kolíky
tudy prej povede cesta
a támhle nový podniky.
Na kopci starej šaman spí
čarovnou mocí pomůže nám
z poustevny vysoko nad roklí
volá: „děcka, už na tom dělám!"
Ze křoví vyletí tygr a kobra
ochránci rurálního dobra
zabíjí rychle, už hoří gháty
a na nich cizinců špinavý hnáty.