Skladba
Zvoník ve venkovském kostele
kolik mu tehdy mohlo být let
Odehnal od kostela kluky
donášel lidem poledne
rozsvítil okna a postavil pod ně květiny
Rozpoznal nedělní ráno
dávno předem
louka se houpala
dálka se chvěla v horkém vzduchu
nad obilnými poli
poštovní vozy odjely na oběd
a lidé vybírali nejhezčí šaty
a byli všední
Vždycky jsme mu pomáhali zvonit
aby rostlo obilí
Pavel Bohdan Petr Štěpán a já
Po létech jsme ho znova potkali
na náměstí kamenného města
odpočítával schody ve věži
obcházel trouchnivá prkna
a díry v obloze
Pomáhali jsme mu tenkrát zvonit
a na dlažbě rostlo obilí
Pavel Bohdan Petr Štěpán a já
Vyprávěl nám jak se v šestnáctém století
jeden zvon z věže utrhnul
a stáhl sebou na dlažbu i zvoníka
Bylo nám to trochu k smíchu
pomáhali jsme mu trochu opilí
Pavel Bohdan Petr Štěpán a já
Poledne nám zakrývalo nebe
zvon na jeho straně zněl opuštěně a prázdně
propadl náhle kolem nás
a dole se seběhli dva lidé
strážník a jedna stará paní
Léta stál na věži s prohnutými rameny
zdálo se mu jak je odtud blízko k nebi
zaprášené vlasy a pomatený svět kolem
letěly v havraních křídlech jeho hlavou
provazy naříkají
mají svůj osud
měly by se vyměnit
ODKUD? ODSUD
Byla krásná a svatá neděle
dálka se chvěla v horkém vzduchu
nad obilnými poli
Maria utíkala s oslíkem a Jezulátkem
Odkud? Odsud
Vždycky jsme mu pomáhali zvonit
aby rostlo obilí
houpali se na provazech a zvony zvonily
Pavel Bohdan Petr Štěpán a já
Pavel Bohdan Petr Štěpán a já
Pavel Bohdan Petr Štěpán a já
Pavel Bohdan Petr Štěpán a já
Bohdan
Petr
Štěpán
a já