Skladba
Když jsme přijeli dnes ráno do Buffala
a nebe bylo modrý jako Bols,
před námi volnej den a v autě hudba hrála,
tak jsme to natáhli až k Niagara Falls.
Já seděl tam a tady Klára
a Péťa všechno na "osmičku" bral,
jak voda stříká a jak se zvedá pára
a hřmot se tříští o ostré hroty skal.
Na kraji propasti se přítel náhle zasní,
já se koukám jak mu palce lezou z bot,
pak začal zpívat "škoda, že ten přelud krásný"
a já druhým hlasem k němu "nelze obejmout".
A pak to s námi seklo o zem,
policajti měli na nás čich
a už nás odvážejí přepychovým vozem
se šerifskou hvězdou na dveřích.
Komu chutná kafe bez cigára,
kdo touží poznat Buffalský vězení
a kašle na to, co mu doma řekne stará,
ten ať si s námi v jailu místo vymění.
Mezi zloděje a hašišáky
vodváží nás ten šerifskej krám,
tomu tedy říkáme good lucky,
tomu teda říkám happy time.
Až nás pustěj zase budem venku,
budem vodsaď padat jak ten proud,
v prvním lokále si dáme nalejt sklenku
staré kukuřičné z těch Kentuckejch hroud.
Pak se rozejdeme, Péťa, já i Klára,
nebe bude znovu jako Bols
a ještě 1000 let se bude zvedat pára
nad propastí Niagara Falls.