Skladba
Na co a proč máme si stále lháti,
proč a nač přemýšlet, komu co dáti,
komu a zač svůj názor prodávati,
jak a s kým život svůj prožívati?
Na co a proč máme se stále báti,
do očí dál si pravdu neříkati?
Nechcem si už prodávat svoje zvyky,
chcípat a hnít, my máme taky city.
Směju se jen, když se dívám do zrcadla,
ruce se mi chvějou, odvaha někam spadla,
už nemám chuť, vstávat a zase jíti,
zazněl výstřel, tak v zemi budu tlíti.
Ty, co lásku nám dali a vzali,
ty, co nic nedávali, jen brali,
ty, co měli furt dobrý rady, nás srali,
s těma si nemám, co říct.