Skladba
Povídám příběhy podzimních nocí:
Staří přátelé stojí před kavárnou.
Kdo by ještě mohl měnit jejich zvyky,
Když maj´oči pořád stejné jako kdysi,
jak mohli zestárnout?
Za knížky, za holky, biják a motorky,
svůj čas prodali,
voli ho vypili!
Pomlouvaj´ženský tak jako dva Turci.
A pak naráz vytáhnou tuby svých prášků.
Proč tu stojí, když už není o čem mluvit,
když už vše co bylo slovy možno říci
řekli kdysi:
Jak mohli zestárnout?
Za knížky, za holky, biják a motorky,
svůj čas prodali,
voli ho vypili!