Přední britský jazzman Alfa Mist se vrací do Prahy s novým albem

Jedno z nejzářivějších jmen současné jazzové scény Alfa Mist představí začátkem příštího roku své nové album v Praze. Dát přednost pocitu před perfekcionismem – to je motto, které stojí za neúnavnou kreativitou tohoto britského multiinstrumentalisty, rappera a producenta. Rok 2025 je pro hudebníka ve znamení rozvíjení své kreativní vize. Fanouškům oznámil vydání svého nového alba Roulette, které uvede 3. října jeho vlastní label Sekito Records. Roulette je sci-fi koncepční album odehrávající se v dystopické blízké budoucnosti, kde je reinkarnace vědecky prokázaným faktem. Album, které Alfa Mist vymyslel, napsal a produkoval, obsahuje příspěvky newyorského rappera Homeboy Sandmana, britské soulové hvězdy Tawiah a vokalistky a multiinstrumentalistky Kaya Thomas-Dyke. Českým fanouškům se naposledy umělec představil v dubnu 2024 v naplněném Paláci Akropolis v rámci festivalu Mladí ladí jazz. Nyní Alfa Mist vystoupí 7. února 2026 v pražském klubu MeetFactory v rámci série RFP Concerts. Vstupenky v prodeji v síti GoOut od 10. září od 10 hodin: https://goout.net/cs/alfa-mist/szjphyx/.

Od debutového alba Nocturne z roku 2015 se Alfa stal jednou z nejvýraznějších a nejvyhledávanějších osobností britské hudební scény. Spolupracoval s umělci jako Jordan Rakei nebo Tom Misch a vyhledáván je právě pro svůj osobitý mix intimní domácí produkce a široce rozkročených jazzových aranží. Jeho tvorba se nedá jednoduše zaškatulkovat – sahá od hip-hopových beatů a spolupráce s rapperem Loyle Carnerem, přes neoklasické skladby pro London Contemporary Orchestra, až po nové pojetí děl Ólafura Arnaldse nebo legendárního jazzového labelu Blue Note.

Alfa vyrostl ve východním Londýně a k jazzu se dostal spíš náhodou. „Tam, odkud pocházím, jazz vlastně vůbec nebyl,“ vzpomíná. „Společnost nám navíc podsouvala, že děti jako já – černé a bez peněz – mají jen tři cesty: stát se hudebníkem, sportovcem, nebo zločincem.“ Alfa si našel cestu k hudbě díky londýnské grimeové scéně, která v té době nabírala na síle. Ve škole během přestávek zkoušel hudební software a skládal rychlé grimeové beaty. Čím víc se nořil do britského rapu a hip-hopu, tím víc ho začaly fascinovat samply, které používali producenti jako Blackstar, Madlib nebo J Dilla. „Byli to oni, kdo mi otevřeli cestu k jazzu,“ říká. Nakonec ho to dovedlo až ke klavíru – učil se hrát podle sluchu, jen aby porozuměl harmonickým vrstvám jejich skladeb.