Skladba

Střelec

Folk

nejhorší jsou tyhle okoralý zimy
kdy nebe se bortí a padá na chodník
za oknem hoří roztříděné plasty

eva mi říká že lidi jsou v nich jiný
neumí poznat jestli zlý anebo hodný
a tak chodí městem a chytá je do pastí

narodil jsem se v prosincovým těle
teď bydlíme spolu ve dvanáctým patře
starám se o dům a zatím ještě dýchám

eva mi v horoskopu našla že jsem střelec
ptala se jestli jsem jí něco zapřel
podél zdí rostly tlustý vrstvy ticha

včera jsem jí koupil pět tulipánů
věděl jsem že zpátky vrátí se chorá
odjela za tátou v neděli večer

zvadly mi v náručí v pondělí k ránu
eva má tátu ve slezských horách
aspoň že ten jí snad nikam neuteče

chytím ji za ruku a cítím jak se ztrácí
a otáčí hlavu k severnímu kraji
mluvím k ní a ona nic už neříká

často teď zůstává do noci v práci
možná už tuší že ti co mě znají
dávno ví že to nevede nikam